Slávka jedlá
Lepidlo, které vydrží všechno
„Drží to jako mušle na skále“, tohle přirovnání můžeme často slyšet od příslušníků přímořských národů. Slávka jedlá nemá prostě v přilnavosti konkurenci. Na rozdíl od gekona, který ovládá přilnavost za sucha, se však slávka drží podkladu díky látce, kterou si dokáže na 
základě pocitu potřeby sama vytvořit. Tomuto „přírodnímu lepidlu“ se říká byssová vlákna a v kulinářské terminologii je známé pod označením „vous“ čili vlákna, která je pod kuchyňskou úpravou nutno odstranit. Byssová vlákna jsou pro slávku nezbytná k přežití. Pokud by slávka nebyla pevně přichycena k podkladu, vlny by rozbily její schránku. Ale není důvod k obavám – byssová vlákna drží víc než dobře. Tým švédských vědců, který se pokoušel vyrobit syntetické lepidlo srovnatelných vlastností po odebrání vzorků byssových vláken přímo od slávek, musel od svého projektu ustoupit. Výsledný materiál lepil tak dokonale, že bylo nemožné ho odtrhnout od předmětů použitých k jeho výrobě!
Nemůžeme – li používat lepidlo tvořené samotnými slávkami a chceme – li ho napodobit, musíme znát tajemství jeho vzniku nebo přinejmenším podstatnou část tohoto tajemství. Byssová vlákna jsou (stejně jako vlákna pavučinová) tvořena řetězcem bílkovin. Za jejich přilnavost je zodpovědná aminokyselina DOPA (dihydroxyfenylalanin), která má podobně lepivý účinek jako vaječný bílek, tedy založený na soudržnosti molekulárních vazeb. Vědce z univerzity v Oregonu v USA napadlo zkusit vpravit DOPA do sójových bílkovin v naději, že dosáhnou stejného účinku. A povedlo se, lepidlo vyrobené tímto způsobem je zvlášť účinné pro fixování materiálů na bázi dřeva. Díky tomu je možné k sobě pevně spojovat velké dřevěné desky nebo části nábytku, a to bez použití jakékoliv toxické látky – na rozdíl od všech ostatních, dosud používaných metod, a navíc – aspoň podle vyjádřená výrobců – při nákladech menších, než na jaké přijdou jiné technologie.
Byssová vlákna jsou předmětem mnoha dalších výzkumů, zejména v medicíně. Vysoce účinné lepidlo, prosté toxických látek a zachovávající si svou účinnost i ve slané vodě, by se mohlo uplatnit při léčení úrazů, fixování implantátů nebo zacelení jizev… a nějaký příští objev inspirovaný byssovými vlákny slávky jedlé by se jistě uplatnil i ve stomatologii.
Slávka jedlá: Lepidlo, které drží všechno. FOURNIER, Mat. Příroda: nekonečná inspirace vědy : historie technických vynálezů, k nimž nás přivedlo zkoumání živých organismů. 1. vyd. Čestlice: Rebo, 2013, s. 126. ISBN 978-80-255-0736-0.
