Vruboun posvátný
Vynálezce kola
Staří Egypťané věřili, že vruboun každé ráno vyvalí sluneční kotouč na nebe a večer ho zase vrátí na obzor. Pro ně byl vruboun čili skarebeus božstvem spojovaným se Sluncem, a to božstvem uznávaným a oslovovaným pro své četné schopnosti. Pokud se Egypťané 
domnívali, že vruboun tlačí či válí po nebi kouli Slunce, mohlo jim to vnuknout myšlenku vedoucí až k vynálezu kola? Víme, že první kola se objevila v Mezopotámii zhruba 3500 let př. N. l. Egypťané tedy kolo museli znát, byť ho zřejmě nevyužili při stavbě pyramid.
Staří Řekové přisuzovali objev kola krétskému architektovi Metagénovi, který když pracoval se svým otcem na stavbě chrámu v Efezu, jednoho ze sedmi divů světa, přišel údajně na myšlenku napodobit vrubouna. Antiční historikové uvádějí, že tento architekt stěhoval obrovské kamenné bloky tak, že je položil dvěma dřevěnými koly, každým na jednom konci, a po nich se kámen sunul. Metagénés dbal také na to, aby mělo každé kolo v zemi vyrytou svou dráhu, aby se kámen nesunul špatným směrem.
Metagénés i staří Mezopotámci používali kola ke stěhování materiálu – podobně jako vrubouni. Vruboun však svou kuličku trusu potřebuje dostat na vhodné místo proto, aby do ní mohl naklást vajíčka. Z trusu velkého živočicha svým silným a posledním párem nohou oddělí a vytvaruje správně velký kus, který pak s jejich pomocí tlačí pozadu po zemi. Nakonec kuličku na vhodném místě zahrabe do země. Vylíhlé larvy mohou růst v úkrytu a navíc obklopeny dostatkem potravy. Ještě je třeba podotknout, že vruboun dokáže válet kuličky až 50krát převyšující jeho vlastní hmotnost, čímž se řadí mezi největší siláky živočišné říše.
Můžeme tedy malého brouka vrubouna považovat za vynálezce kola? Na tuto otázku samozřejmě neexistuje jednoznačná odpověď. Jisti si však můžete být tím, že nikdy není radno podceňovat roli zástupců živočišné říše v dějinách objevování nových technologií.
Vruboun posvátný: Vynálezce kola. FOURNIER, Mat. Příroda: nekonečná inspirace vědy : historie technických vynálezů, k nimž nás přivedlo zkoumání živých organismů. 1. vyd. Čestlice: Rebo, 2013, s. 148. ISBN 978-80-255-0736-0.
